V období na počátku šedesátých let vyvstala potřeba vybudovat pro Aeroklub Medlánky zázemí v podobě nové provozní budovy, která by měla zlepšit podmínky pro leteckou činnost. Její ubytovací kapacitu by bylo možno navíc využívat i při pořádání plachtařských soutěží a soustředění.
Po dlouhých letech překonávání administrativních potíží se podařilo Radě Aeroklubu Brno-Medlánky pod vedením Vladimíra Podroužka a Gustava Vrbackého zajistit finanční prostředky na výstavbu, schválení projektové dokumentace a následně i zahájit výstavbu nové patrové zděné budovy, která měla nahradit dosluhující dřevěné budovy vystavěné v roce 1942 Němci v rámci činnosti NSFK.
Základní kámen nové provozní budovy, který je dnes zabudován do obvodového zdiva budovy přímo vedle hlavního vstupu do budovy, byl položen 19. dubna 1985. Tímto začal pro všechny tehdejší členy aeroklubu nepřetržitý kolotoč prací trvající více než 3 roky. Ke svým každoročním povinnostem (práce nebo škola, rodina, děti) a časově náročnému koníčku bylo třeba přidat každý týden jedno celé odpoledne strávené na stavbě.
V původní projektové dokumentaci byl navržen nepodsklepený dvoupodlažní objekt s plochou střechou, který byl koncipován především jako ubytovna se sociálním zázemím, protože projektant, který nebyl seznámen s provozem aeroklubu. Ubytovnu pro závodníky by ale klub využíval maximálně 14 dnů v roce během případných plachtařských závodů organizovaných v Medlánkách. Proto byla již v průběhu zahájení výstavby schválena změna projektové dokumentace. Navrženo bylo částečné podsklepení objektu – tím byly získány další prostory pro údržbu a opravu letecké a ostatní techniky nezbytné k zajištění provozu aeroklubu.
Výstavba probíhala jako akce „Z“ (pozn. akce „Z“ představovaly v dobách socialistického Československa neplacenou pracovní činnost obyvatel, výpomoc v oblastech, kde státní nebo obecní správa tyto úkoly nezvládala, například z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování, dobrovolná neplacená práce byla odváděna zpravidla mimo pracovní dobu většinou o sobotách). Stavební dozor zajišťoval tehdejší Národní výbor Brno V. – na stavbu pravidelně docházel odborník, které však již neorganizoval samotnou výstavbu. Samotné výkopové a stavební práce byly prováděny svépomocí členy aeroklubu. Roli stavbyvedoucího převzal bývalý strojař a velký pedant Pavel Lanštiak, který byl v té době již ve starobním důchodu. Na celé tři roky se tak v podstatě přestěhoval a domů chodil prakticky jen spát. V jeho nelehké roli mu pomáhali tři studenti Stavební fakulty VUT Brno a jeden zkušený vedoucí, který ale pracoval v úplně jiném oboru než stavebním. Těchto pět lidí se střídalo každý den v týdnu a organizovalo práci zbývajících 135 lidí. Na konci týdne se pak všichni sešli, aby se dohodli, kdo půjde v sobotu a neděli létat a kdo bude pracovat na stavbě.
V druhé polovině dubna 1985 byla budova vytýčena a byly zahájeny výkopové práce, které probíhaly částečně s pomocí strojů a z větší části ručně. Přestože pažení výkopu bylo provedeno značně svérázným způsobem, byli i po skončení zemních prací všichni živi a zdrávi. Už ve druhé třetině měsíce května 1985 byla zahájena betonáž základů budovy. Přijelo 31 domíchávačů z betonárky, velké množství betonu bylo provedeno ve dvou malých míchačkách přímo na stavbě. Brzy všichni členové aeroklubu znali správný poměr jednotlivých složek betonové směsi a dozvěděli se i to, že není dobré cokoliv strkat do míchačky, jinak se člověk ocitne na nedobrovolném kolotoči. Již v polovině měsíce června bylo zahájeno zdění obvodového zdiva prvního nadzemního podlaží objektu. Současně byla zahájena výstavba sklepních prostor mezi již vybudované základy objektu. Obvodové zdivo prvního nadzemního podlaží bylo již koncem července zakončeno železobetonovým věnce a již počátkem srpna 1985 byly položeny stropní konstrukce. Druhé nadzemní podlaží začalo být budováno koncem srpna. Zakončeno bylo koncem září dalším železobetonovým věncem a montovaným stropem. Přibylo atikové zdivo, částečně byly navezeny také první vrstvy střešního pláště a osazena některá okna. Tím byl završen první rok stavebních prací a od listopadu 1985 do března 1986 byla stavba zazimována a stavební práce omezeny na minimum.
Stavební práce pokračovaly naplno od března 1986. Hrubá stavba byla prakticky dokončena, další stavební práce pokračovaly uvnitř budovy. Vyzděny byly vnitřní dělící příčky, dokončena byla ležatá kanalizace, položeny byly jednotlivé vrstvy podlah prvního nadzemního podlaží. Připraveny byly některé zámečnické konstrukce – ocelové schodiště a zábradlí. V květnu 1986 probíhaly práce na elektrorozvodech, zahájena byla montáž vodovodu, která byla zakončena koncem června tlakovou zkouškou spolu s předáním kanalizace. Pokračovalo pokládání jednotlivých vrstev střešního pláště, který byl koncem července uzavřen první vrstvou hydroizolace. Pokračovaly práce na vnitřních a vnějších omítkách a klempířské a ostatní práce. Provedeny byly sklobetony a zasklení konstrukce řídící věže. Druhý rok výstavby byl završen malbami místností v přízemí. Stavební práce byly přerušeny jen na 14 dnů v době kolem vánočních svátků.
Práce v novém roce pokračovaly v plném nasazení. Všechny udržovala v plné činnosti myšlenka, že by práce měly být v roce 1987 ukončeny. K nabytým vědomostem o stavebních činnostech přibyla znalost kladení dlažby, provádění obkladů, osazování zařizovacích předmětů a dalších dokončovacích prací. V březnu byla položena plynová přípojka, plyn byl rozveden po objektu a byl osazen plynoměr. V dubnu byla provedena přípojka vody. Velmi důležité bylo vybudování septiku, protože areál letiště není napojen na veřejnou kanalizaci. Výkop pro septik byl zahájen v květnu a plně dokončen v červenci. A pak už se jen natíralo, uklízelo a dokončoval se interiér. Poslední zápis ve stavebním deníku byl proveden 1. listopadu 1987, kolaudace proběhla 5. listopadu.
Během stavby v letech 1985 – 1987 odpracovalo 140 členů aeroklubu neuvěřitelných 49 585 brigádnických hodin.