I v tomto období probíhala brigádnická a výdělečná činnost aeroklubu, jehož členové se tímto způsobem snažili získat finanční prostředky na výdaje, na které nestačily státní dotace. Brigádnická činnost byla v letech 1987 – 1988 orientována na stavební a úklidové práce na novém brněnském automotodromu. Členové aeroklubu odpracovali množství hodin při úklidu tribun, největší nápor přicházel vždy s hlavními motoristickými akcemi. Na konci roku 1988 a v roce 1989 spolupracovali členové aeroklubu s BVV při údržbě konstrukcí stánků. Po celé období vykonávala speciálně zaškolená parta výškové práce na budovách v Brně a okolí.
V leteckém parku aeroklubu bylo v tomto období pět Blaníků L-13, které sloužily pro elementární a pokračovací výcvik. Během osmdesátých lety byly nařízeními „shora“ postupně vyřazovány z provozu větroně VT-16 a VT-116 Orlík, které byly v mnohem menším počtu nahrazovány VSO-10 Gradient (Vosa). Na konci roku 1989 měl Aeroklub Brno-Medlánky celkem tři tyto jednomístné kluzáky. Raritami byly větroně M-35 Orlík a Cobra 15. K přeškolení na ně bylo zapotřebí povolení nejvyšších úředníků z ústředí Aeroklubu Svazarmu v Praze, kteří uvedené větroně snad ani nikdy neviděli. Provoz větroně Cobra 15 byl navíc komplikován problémy s opakovaně praskajícím podvozkovým kolem, v důsledku čehož v některých letech Cobra prostála převážnou část některých sezón v koutě hangáru. Problematická byla i situace kolem vlečného letounu, který měl Aeroklub Brno-Medlánky ve společném užívání s jihomoravským aeroklubem. Často se stávalo, že se na Medlánkách vlečný letoun neobjevil i několik týdnů a starty na přelety probíhaly pomocí navijáku, a to i včetně zmiňované Cobry 15. Na letišti se objevily i dva reprezentační „brusy“ ASV-15b reprezentantů Pavla Vacka a Jiřího Kupce nebo VSO-10c Gradient Club s pevným podvozkem, na které létali oba jmenovaní plachtaři.
Z pozemní techniky dobře sloužily obě AVIE a skupina až čtyř traktorů, z nichž některé byly podrobovány tak časté technické údržbě, že bývaly málo v provozu. Velkým přínosem bylo získání nového navijáku Herkules H 4, které se na našem letišti objevil koncem osmdesátých let.
Sportovní činnost aeroklubu byla v tomto období poměrně bohatá, a to navzdory všem nepříznivým vlivům, mezi které patřilo zejména snižování počtu letadel a také vojenské řízení vzdušného provozu.
Pokud jde o závodní činnost, bylo prvním významným počinem plachtařské sezóny roku 1984 drtivé vítězství medláneckých pilotů na juniorském mistrovství republiky, které se konalo ve dnech 28. dubna až 12. května ve Dvoře Králové nad Labem. Medlánecký aeroklub na něm reprezentovalo celkem 6 pilotů a všechna místa na stupních vítězů byla obsazena našimi juniory. První místo obsadil Jiří Kupec na VT-116 Orlík, druhý byl Pavel Vacek na VSO-10 a třetí Daneš Grula na VT-116.
Dalším závodem byl první ročník Poháru juniorů Moravy, kde na každém větroni létala střídající se dvojice plachtařů. Třetí místo společně vybojovali Marcela Valigurová a Aleš Macek, šestý skončil Jan Pokorný létající v medlánecko-holešovské posádce.
Ve dnech 8. – 21. července se v Nitře konalo Mistrovství Československa žen, kde v silné konkurenci našich i zahraničních účastnic vybojovala Věra Hudcová osmé místo.
Ve dnech 29. července až 11. srpna se v Jihlavě konaly Krajské plachtařské závody, které s přehledem vyhrál Gustav Vrbacký. Z dalších našich pilotů byl Josef Lodes pátý, Jiří Franek dvacátý a Jarmila Kousalíková dvacátá druhá.
Vyvrcholením plachtařské sezóny 1984 bylo diamantové převýšení pilotů Daneše Gruly, Jaroslava Zavřela st., Oldřicha Hlaváčka st., Pavla Sýkory a Josefa Lodese, kterých dosáhli počátkem října na soustředění v Jeseníku.
V závěrečném hodnocení Celostátní plachtařské soutěže zaujal náš aeroklub v tomto roce 5. příčku.
Dne 11. května 1985 zahajovalo následující plachtařskou sezónu 13. plachtařské mistrovství republiky v Moravské Třebové. Zástupkyním něžného pohlaví ale počasí nijak nepřálo a tak bylo odlétáno poměrně málo disciplín. V celkovém hodnocení obsadila Věra Hudcová 6. příčku, Hana Mertová skončila 22. a Jarmila Kousalíková 24. Na Mistrovství České republiky v Hořicích v půli června 1985 létali „ostřílený kozák“ Gustav Vrbacký i „mladý divočák“ Pavel Vacek. Pokračováním seriálu soutěží byly krajské plachtařské závody konané ve dnech 28. června až 13. července v Kunovicích. Medlánecké barvy na nich hájili Jiří Hudec, který obsadil 13. místo, Jiří Franek, který skončil 14. a Jaroslav Zavřel st., který obsadil 17. místo. Na II. Poháru Moravy v Křižanově konaném na přelomu července a srpna se sešly dvoučlenné týmy mladých závodníků, aby změřily své síly na větroních VT-16 a VT-116 Orlík. Nejvyšší příčku vybojoval výborně létající medlánecký tandem Aleš Macek – Petr Pávek.
Ve dnech 2. až 16. srpna 1985 uspořádal medlánecký aeroklub Pohár dvousedadlových větroňů L-13 Blaník v plachtařských kruzích známý jako „Medlánečtí Blaníci“. Náš aeroklub na něm reprezentovali posádky Jiří Karas – Jindřich Martínek a Pavel Krpálek – Josef Lodes. Průběh závodu bohužel negativně ovlivnilo nejdříve špatné počasí a později i neustálé nesmyslné zákazy létání od vojáků.
Umístění medláneckého aeroklubu v Celostátní plachtařské soutěži 1985 bylo z velké části ovlivněno zahájením výstavby nové provozní budovy Aeroklubu Brno-Medlánky. Umístění na 28. místě je odrazem nelehké zkoušky, kterou musela v souvislosti se stavbou parta medláneckých plachtařů projít. S odstupem času je možno konstatovat, že jí prošla úspěšně.
V roce 1986 se ve Vrchlabí konalo ve dnech 17. – 31. května plachtařské Mistrovství Československa. Ve čtyřech disciplínách zde své plachtařské umění porovnali závodníci ve dvou třídách. V klubové třídě obsadili medlánečtí plachtaři Gustav Vrbacký 4. místo a Jiří Kupec místo 23. V mezinárodní třídě byl Pavel Vacek devátý. Na přelomu června a července se Jiří Klicnar zúčastnil Mistrovství ČR juniorů na Rané u Loun. České plachtařky si daly dostaveníčko od 28. června v Šumperku. Třetí místo Věry Hudcové potvrdilo její stále výbornou formu, dobré umístění bylo i 11. místo Jarmily Kousalíkové. Na Krajských plachtařských závodech v Holešově skončil Jindřich Martínek na deváté příčce. Při jedné z disciplín zavítal v zápalu boje nedobrovolně, zato i s fotoaparáty, na běžným návštěvníků zapovězená, ale strategicky důležitá místa vojenského letiště, jehož kódový název SILON se jistě vybaví mnoha pamětníkům. Na jejich tvářích se jistě objeví zvláštní úsměv při vyslovení hesel BRZDA, ŠLAPKA nebo BOLERO, která byla rafinovaně vymýšlena důstojníky pro vojenská letiště ze účelem oklamání nepřítele. Z ostatních medláneckých plachtařů skončil Jiří Franek v Holešově 14. a Josef Lodes 20. První místo z předchozího ročníku obhájil staronový tandem Petr Pávek – Milan Hanák na III. Poháru juniorů Moravy konaném ve dne 2. až 16. srpna v Křižanově.
Umístění medláneckého aeroklubu v Celostátní plachtařské soutěži 1986 neovlivnilo ani plné pracovní nasazení všech členů aeroklubu při výstavbě nové provozní budovy. Pracovní povinnost v té době představovala 30 brigádnických hodin za měsíc, a to během celého roku. Hodnoty na brigádnických kontech členů v mnoha případech dokonce překračovaly uvedené minimum.
Nejlepší plachtařky Československa se sešly ve dnech 18. až 31. května 1987 do Nitry, aby ve společných vzdušných soubojích určily, která z nich se stane královnou plachtění pro následující dvouleté období. V náročném prostředí s patrnou dvojakostí rozhodování slovenských rozhodčích při penalizaci chyb českých a slovenských závodnic se na druhé příčce umístila Věra Hudcová, která tak získala titul vicemistryně Československa.
Čeští plachtaři změřili své síly ve dnech 21. června až 4. července 1987 na letišti v Hosíně, kde Gustav Vrbacký skončil na 7. místě těsně sledován Jiřím Kupcem na místě osmém, Pavel Vacek obsadil místo 28. V Krajských plachtařských závodech v Kunovicích se Jiří Franek umístil na 7. místě, Vladimír Podroužek obsadil místo deváté, následován Milanem Hanákem na místě desátém. Jiří Klicnar obsadil místo 12. a Petr Pávek místo 21.
Ve dnech 1. až 15. srpna 1987 uspořádal Aeroklub Brno-Medlánky II. ročník Poháru dvousedadlových větroňů L-13 Blaník. Jeho účastníci již byli ubytováni ve zbrusu nové provozní budově, která tím prodělala svou první zatěžkávací zkoušku. Medlánecké barvy hájily dvě poměrně zkušené posádky Jiří Karas – Jindřich Martínek a Pavel Krpálek – Jaroslav Zavřel st. První z nich vsadila spíše na dravější způsob létání a vrhala se na přeskoky i z minimálních výšek, důkazem čehož bylo i dvojnásobné přistání v poli během jednoho přeletového dne, což jí nakonec vyneslo celkové sedmé místo v soutěži. Druhá posádka létala rozvážněji a s taktikou starých mazaných orlů a obsadila celkové 11. místo.
V Celostátní plachtařské soutěži 1987 obsadil Aeroklub Brno-Medlánky sedmé místo.
Prvním velkým impulsem následující plachtařské sezóny byla neděle 24. dubna 1988, která doslova vstoupila do historie československého plachtění. Délky nalétaných tratí toho dne přesahovaly vzdálenost 500 km v mnoha aeroklubech. Bitvu s touto tratí na trojúhelníku Medlánky – Medlánky přes otočné body Hosín a Vrchlabí se pokusilo svést rovněž několik medláneckých plachtařů. Bohužel závětří Krkonoš s podružnými vlnovými efekty v severním větru vrylo pilotům do čela nejednu vrásku, a snad právě proto nebyl nikdo při svém úsilí toho dne úspěšný. Své přelety dokončili jen piloti plánující své tratě 300 km a kratší. Přitom doslova za medláneckými humny na trase Tišnov – Vyškov, jedné z plachtařských „dálnic“ toho dne, bylo možno shlédnout celé flotily nejrůznějších větroňů od žlutých Orlíků po bílé Vosy z jiných aeroklubů až po majestátní, téměř bez kroužení plující větroně volné kategorie reprezentantů letících na otočný bod Vyškov při svém pokusu o překonání vzdálenosti 1 000 km. Největší vzdálenost na kluzáku VSO-10 Vosa (622 km) dosáhl toho dne bývalý člen Aeroklubu Brno-Medlánky Vladislav Zejda svým přeletem na návratové trati Chomutov – Chomutov přes otočný bod Kroměříž. Tento výkon podnítil úvahy o možnostech tohoto typu větroně absolvovat trať dlouhou 750 km. Málokdo tehdy tušil, že i v Medlánkách, kterým chybí termické výhody horských letišť, z nichž se takové přelety často uskutečňují, bude něco takového možné.
Závodní část plachtařské sezóny s účastí medláneckých plachtařů započala 9. července 1988 na Krajských plachtařských závodech v Jihlavě. V devíti bodovaných disciplínách potvrdil svou dobrou formu Jiří Kupec na prvním místě. Gustav Vrbacký se umístil na místě pátém, Pavel Vacek na místě desátém, Jiří Franek na místě šestnáctém, Jiří Klicnar na místě dvacátém a jako 26. skončil Josef Lodes.
V termínu od 24. července do 5. srpna 1988 proběhlo na letišti v Moravské Třebové 18. plachtařské mistrovství Československa. Po osmi disciplínách v atmosféře vrcholné plachtařské taktiky kombinující individuální létání s aktivní spoluprací v pelotonech obsadili Jiří Kupec dvanácté a Gustav Vrbacký 35. místo. Již tradiční Pohár juniorů Moravy se na počátku srpna uskutečnil v Křižanově. Medlánecká omladina si něm nevedla nikterak špatně. Po šesti disciplínách obsadila Radmila Baláčová čtvrtou příčku, Aleš Vladík skončil na místě pátém a Michal Šťastný na místě devátém.
Celkem bylo v této sezóně nalétáno 35 252 km a dokončeno 125 přeletů. Tato sezóna patří v medlánecké historii k těm vydařeným, což dokládá i celkové druhé místo v Celostátní plachtařské soutěži.
Svědkem plachtařského přeboru ČR byla ve dnech 17. června až 1. července pro všechny plachtařské závodníky a instruktory posvátná plocha letiště ve Vrchlabí. Medlánecký aeroklub na těchto závodech zastupovalo již tradiční trio zkušeného Gustava Vrbackého, ledově klidného Jiřího Kupce a rtuťovitého Pavla Vacka. Podmínky východočeského regionu nejlépe vyhovovaly Gustavu Vrbackému, který se po sedmi bodovaných disciplínách umístil na 7. místě. Jeho mladší konkurenti obsadili v celkovém pořadí 24. místo (Jiří Kupec) a místo 34. (Pavel Vacek).
Ve dnech 8. až 22. července 1989 se v Křižanově uskutečnily Krajské plachtařské závody. Na VSO-10 Vosa soutěžili Stanislav Kubíček, který obsadil celkové 1. místo a Radmila Fiľakovská (Baláčová), která skončila na místě 15. Tomáš Ryšavý na Cobře 15 obsadil 19. místo, Aleš Vladík na VT-116 Orlík skončil na 20. místě a Pavel Krpálek na M-35 Orlík na místě 25.
Pohár dvousedadlových L-13 Blaník se uskutečnil tradičně na medláneckém letišti, a to ve dnech 29. července až 12. srpna 1989. Oproti předchozím letům došlo k obměně medláneckých posádek. Vynikající směsice zdravého a agresivního stylu Jindřicha Martínka a otcovsky rozvážného Jaroslava Zavřela st. se ukázala být nejúčinnější zbraní proti všem konkurentům prahnoucím odvézt si z Medlánek kovy nejcennější. Po šesti bodovaných disciplínách obsadila tato medlánecká posádka všem záda a po zásluze zvítězila. Dalším želízkem v ohni byla dvojice Jiří Karas a Karel Kotlán, které po dobrém výkonu obsadila sedmou příčku.
Na plachtařských závodech Moravy juniorů se ve volné třídě dařilo Ivanu Fiľakovskému, který na větroni VT-116 Orlík po pěti disciplínách bez větších problémů zvítězil. Michal Šťastný obsadil sedmou příčku.
Finálovým závodem tohoto roku s účastí medláneckých barev bylo Mistrovství ČSSR žen v Nitře, kde Věra Hudcová obsadila pátou příčku. Tímto závodem udělala tečku za svou bohatou závodnickou kariérou a jako legenda československého plachtařského sportu si jistě zaslouží své místo v síni slávy medláneckého aeroklubu.
V Celostátní plachtařské soutěži 1989 jsme obsadili po celkem vydařené sezóně pátou příčku.
