1.03. Masarykova letecká liga v Brně, létání u Čebína 1925 – 1939

Po zničení většiny bezmotorových letadel při bouři na III. národní soutěži plachtových letadel konané v listopadu roku 1925 na Zvičině nastal v naší republice útlum v létání. Hlavními podporovateli byli vojenští piloti a chybělo jakékoliv zázemí, o výchově mladších pilotů ani nemluvě. Aeroklub Republiky československé (pozn. ARČS, který vznikl jako jeden z řady klubů a spolků sdružujících průkopníky v létání v roce 1924) neměl ve svých řadách nikoho, kdo by pokračoval, a proto v roce 1928 zrušil odbor pro plachtový let. Masarykova letecká liga (MLL) založená v roce 1928 si do svého programu dala ustavení plachtařského odboru. Další dvě léta tápání a schůzování na toto téma skončila dne 25. září 1930, kdy byl schválen základní program na oživení bezmotorového létání v Československé republice. Byla to velká šance pro MLL, která zařadila bezmotorové létání jako svou hlavní činnost. V roce 1931 Ing. Šlechta zkonstruoval kluzák Skaut a stavebnice tohoto typu se staly základem letového parku nově vznikajících plachtařských odborů MLL po celé republice.

V témže roce se stavebnice Skauta dostala i do Brna. Brněnská odbočka MLL zveřejnila v tisku zprávu, že byla založena místní skupina MLL – plachtařský odbor. Sešlo se jedenáct zájemců o bezmotorové létání. Mezi nimi i letec Franta Kotiba , který měl za sebou motorový výcvik v brněnském aeroklubu a v létě 1931 absolvoval „C“ na Grunau Baby GB-IIb. Tím bylo postaráno o vedoucího odboru a instruktora. Zájemci o výcvik dostali k dispozici zahradní pavilon na brněnské výstavišti jako dílnu, v níž pracovali každou sobotu a neděli. Celou zimu 1931 se letadlo Skaut stavělo, každý týden se konala sbírka na nákup potřebného materiálu. Pojem absentérství byl neznámý.

V červenci 1932 byl brněnský Skaut hotov. Domluven byl čtrnáctidenní nepřetržitý kurz. V té době se mělo letecké umění pilotů posunout někam mezi plachtařské „A“ a „B“. Kluzák byl přesunut na medláneckou střelnici, kde byl rozložený skladován a denně se nosil ze střelnice na letiště a večer zpět. Během výcviku piloti polovinu času létali a polovinu času opravovali, protože o tvrdá přistání nebyla nouze. Častými opravami se zvýšila váha kluzáku a jen těžko se dalo mluvit o nějakém klouzavém letu. Přesto byl kurz dokončen a někteří si po přímém letu troufali i na zatáčky. Současně na Medlánkách létali i členové Plachtařského odboru vysokoškolského sportu Brno (PO VSB) se svým kluzákem Zögling. Přátelské vztahy mezi brněnským aeroklubem a aeroklubem Varšava pomohly devíti členům PO VSB zúčastnit se plachtařského výcviku „C“, což bylo pro brněnský plachtařský odbor velkým přínosem.

Rok 1933 byl rokem hledání nového terénu pro MLL a PO VSB, protože na Medlánky měli plachtaři zakázaný přístup. Spolu s PO VSB se létalo na terénu u obce Čebín. Po dodání čtyř kluzáků se rozběhly první kurzy „A“ a „B, které pokračovaly až do 15. března 1939. Během této doby členové plachtařského odboru MLL postavili několik větroňů Grunau Baby GB-I a GB-II. Výsledkem dlouhých diskuzí bylo rozhodnutí postavit vlastní výkonný větroň. Jeho koncept a výpočet provedl Ing. Václav Ošťádal, konstrukci a výrobní dokumentaci Ing. Jan Golda. Asi za deset měsíců byl větroň hotov a připraven k létání. Paralelně byl druhý větroň postaven v olomouckých leteckých dílnách.

V té době se brněnské plachtění vypořádalo s řadou problémů, které byly v té době běžné. Společně s PO VSB letci vybudovali plachtařské středisko, zajišťovali pravidelné kurzy, výuku a zkoušky „A“ a „B“. Plachtařský odbor MLL spolu s PO VSB stavěl a konstruoval větroně, ale to základní – zajistit možnost pravidelného kondičního a výkonného létání, se nikdy před válkou nepodařilo. Pro vyřešení kondičního létání v Brně by bylo třeba zajistit aerovlekový provoz na letišti v Brně-Slatině, což však vedení letiště ve Slatině pro MLL nikdy nepovolilo. Skutečné plachtění se odehrávalo vlastně jen na národních soutěžích, a to jen jednou v roce. Z toho vyplývala i úroveň pilotáže.

Tolik o plachtění Masarykovy letecké ligy v Brně až do doby okupace Československé republiky.

V článku Ing. Bedřicha Panduly „Brno plachtilo a plachtí“ vyšla následující informace:

… „Vedoucí čebínské školy Josef Pšikal byl se svými spolupracovníky hned v prvních měsících války pro podzemní činnost a po několikaletém věznění popraven. Sympatický brněnský plachtař Franta Kotiba se zúčastnil bojů na západě jako stíhací letec a dne 22. 4. 1944 zahynul hrdinskou smrtí. Nadějný brněnský konstruktér Ing. Jan Golda zemřel v ilegalitě pronásledován gestapem …“

Pozn. Na počest vedoucího plachtařského střediska v Čebíně Josefa Pšikala se na Medlánkách od roku 1947 létala plachtařská soutěž pod názvem „Pšikalův memoriál“.

Více k osobě Josefa Pšikala Internetová encyklopedie města Brna