Letové parametry:
- Rozpětí: 13,47 m
- Délka: 7,77 m
- Výška: 1,64 m
- Hmotnost prázdného letounu: 235 kg
- Vzletová hmotnost: 415 kg
- Klouzavost: 1:18,5
- Minimální rychlost: 52 km/h
- Nejvyšší přípustná rychlost: 220 km/h
- Minimální klesání: 1,06 m/s
Historie a vývoj:
Počátkem padesátých let minulého století potřebovaly svazarmovské aerokluby vhodný školní větroň, na kterém by bylo možné cvičit nové piloty v základních leteckých dovednostech počínaje prvními „rovnými“ lety až po složitější letové prvky jako pády a vývrtky. Nový školní letoun navíc musel být velmi odolný proti poškození nezkušenými žáky, např. při tvrdém přistání, a snadno opravitelný. Všechny tyto požadavky beze zbytku splňoval školní větroň LF-109 Pionýr, zkonstruovaný v tehdejší letecké továrně Letov na letišti v Praze – Letňanech konstruktérským kolektivem označeným LF pod vedením Vladimíra Štrose.
Vývoj nového větroně byl zahájen již roku 1948 a prototyp Pionýra, tehdy ještě s označení XLF-109, poprvé vzlétl 8. 3. 1950. Následně byl ovšem zničen při nehodě již 13. 3. 1950, kdy při provádění akrobatických prvků došlo k destrukci pravého křídla. Při této havárii zemřel zalétávací pilot Břetislav Roček, který z Pionýra již nestihl vyskočit. Vyšetřovací komise ovšem po přezkoumání situace a přepočítání pevnostních limitů došla k závěru, že se muselo jednat o chybu pilota.
Začátkem prosince 1950 byl zalétán nový, pevnostně upravený prototyp. Sériová výroba Pionýrů začala v Kunovicích pravděpodobně v první polovině roku 1952. Na svazarmovská letiště byli první Pionýři dodáváni již od července 1952. Poslední sériový kus s výrobním číslem 220 byl v kunovickém leteckém závodě zalétán 20. 1. 1954. Výroba Pionýrů tímto ovšem neskončila, od roku 1954 do roku 1955 pokračovala v tehdejším leteckém závodě firmy Avia (později Orličan, dnes Schempp Hirth) v Chocni. Celkově bylo vyrobeno 470 Pionýrů, přičemž téměř 400 z nich putovalo do československých aeroklubů. Zbytek Pionýrů šel na export, převážně do NDR a Sovětského svazu. Jejich výkonnost ale bohužel brzy přestávala stačit a do konce 60. let byli Pionýři víceméně nahrazeni modernějšími Blaníky.
Konstrukce:
Pionýr je dvoumístný vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce. Zatímco kostra křídla a ocasních ploch je dřevěná, široký trup byl svařen z ocelových trubek. Obdélníková mírně dopředně šípovitá křídla má Pionýr potažená překližkou a plátnem, potah trupu je taktéž plátěný. Nebržděné podvozkové kolo s blatníkem pod trupem je pevné, vpředu pod kabinou má Pionýr také krátkou brzdicí jasanovou lyži. Piloti seděli v prosklené kabině za sebou, překryt má přitom vcelku unikátní hranatý tvar, který kluzáku dodává, spolu s hranatým trupem, jistý „vojenský“ vzhled.
Zajímavostí je, že na rozdíl od většiny ostatních dvoumístných kluzáků má Pionýr pouze jednu palubní desku. Instruktorovi (sedícímu na zadním sedadle) tedy musí stačit pohled žákovi přes rameno na přístroje určené pro přední místo. Pionýr má také velmi účinné duralové brzdicí klapky. Pod výškovkou kluzáku se ukrývá speciální šněrovaný servisní otvor pro zapojení vyvážení a případné přidání 5 kg závaží pro lety dvoučlenné posádky.
Význam:
V československém bezmotorovém létání je Pionýr pojmem, neboť nejeden vojenský či dopravní pilot zahájil svou leteckou kariéru právě s tímto strojem. Pionýři měli v padesátých letech nezastupitelné místo v našem leteckém školství.
Velkou výhodou Pionýra byla jeho relativně jednoduchá konstrukce levná pro výrobu. Kluzák je navíc velmi stabilní, nezáludný a od nezkušených pilotů si nechá mnoho líbit, podle dnešních názorů na výcvik možná až příliš.
Sovětský svaz si vyžádal výrobní dokumentaci, na jejímž základě později vznikl sovětský KAI-12 Primorec, který byl oproti Pionýrovi přepracován na celokovovou konstrukci.
Medlánečtí Pionýři:
V medláneckém aeroklubu se první Pionýři objevili pravděpodobně ve druhé polovině padesátých let a poctivě zde sloužili k výcviku ještě v šedesátých letech minulého století. Jeden ze dvou dodnes letuschopných Pionýrů, imatrikulovaný OK-3908, byl v roce 1994 opraven z vraku pracovníky Aeron, zalétán 18. 5. 1994 a stále je provozován medláneckým aeroklubem.
Zdroje:
Pilotinfo: Dokument o kluzáku LF 109 Pionýr, dostupné na: http://www.pilotinfo.cz/z-historie/historicka-letadla/dokument-o-kluzaku-lf-109-pionyr
Modelářovo.cz: LF-109 Pionýr – fotoalbum, dostupné na: https://www.modelarovo.cz/lf-109-pionyr-fotoalbum/
ABC: LF-109 Pionýr, dostupné na: https://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/1018/lf-109-pionyr.html
Časopis křídla vlasti č. 6/1953