Jedním z generálních partnerů oslav 100. výročí konání I. národní soutěže plachtových letadel v Brně je Vysoké učení technické v Brně, které shodou okolností v roce 2024 slaví 125. výročí své existence (více: 125. výročí Vysokého učení technického v Brně – VUT).
Již od počátků bezmotorového i motorového létání na letišti v Medlánkách patřili studenti brněnské techniky mezi aktivní členy aeroklubu. Zejména v dobách počátků plachtění, kdy byl pilot obvykle i konstruktérem a stavitelem svého létajícího aparátu, se studenti i učitelé brněnské techniky (a nejen té brněnské) podíleli na stavbě větroňů.
Počátky výuky letectví na brněnské technice
Počátky výuky letectví na brněnské technice (v té době Vysoké škole technické dr. Edvarda Beneše) spadají do roku 1937, kdy se ke specializaci motorová doprava připojilo studium letectví (pozn. na pražské technice byly specializační kurzy letectví zahájeny již v roce 1929). Škola v té době již díky subvenci Ministerstva národní obrany vlastnila aerodynamický tunel. Výuka byla však následně násilně přerušena již v roce 1939 uzavřením českých vysokých škol německými protektory.
Poválečná obnova výuky letectví na Vysoké škole technické v Brně
Ihned po osvobození v roce 1945 se na brněnské technice pokračovalo v započatém díle. Za podpory tehdejšího rektora Vysoké školy technické v Brně prof. Kožouška byly v letech 1945 až 1948 postupně zřízeny čtyři letecké ústavy. Ve školním roce 1948/49 obsahoval studijní plán odboru strojního inženýrství pro studium, ve skupině motorová vozidla a letectví, již dostatečně široký rejstřík leteckých disciplín: letecká aerodynamika (prof. Smolař), letecká technologie, stavba větroňů, nauka o leteckém materiálu (prof. Sekanina), letecká statika, stavba vrtulí (prof. Špunda), stavba letadel (prof. Pospíšil), speciální letadla (Ing. dr. Brůha). Dále to byly předměty výstroj letadel, letecké zkušebnictví, letecké motory, letecká meteorologie, letecká navigace, letecký provoz a další. Celkem v rozsahu 25 hodin přednášek a 11 hodin cvičení týdně.
Padesátá léta – násilná přeměna brněnské civilní techniky na Vojenskou technickou akademii (VTA)
Slibně se rozvíjející základnu letectví na Vysoké škole technické v Brně postihla v roce 1951 nechtěná a násilná přeměna civilní brněnské techniky ve Vojenskou technickou akademii (VTA). Civilní Vysoká škola technická v Brně přestala existovat, její budovy a zařízení byly převedeny na VTA.
Předpoklad a závazek, že VTA bude vychovávat také inženýry všech oborů pro civilní potřeby, tato škola splnit nemohla a také nesplnila. VTA závazky plnila pouze ve výchově vysokoškolských kádrů pro obory, které se bezprostředně týkaly speciálního vojenského a zbrojního průmyslu. K nim samozřejmě patřilo od samého vzniku VTA i letectví. Současně se zřízením VTA v roce 1951 byla zrušena výuka letectví i na ČVUT v Praze. VTA měla v naší republice monopolní postavení ve výchově inženýrů pro letecký průmysl.
Neudržitelná situace ve výchově inženýrů pro ostatní obory civilního průmyslu si brzy vyžádala řešení, protože velmi brzy byl pociťován nedostatek civilních inženýrů. Praktické potřeby si vynutily znovuzřízení civilní techniky v Brně, která byla v roce 1956 obnovena pod názvem Vysoké učení technické. Výuku letectví však i nadále monopolně zajišťovala VTA. Výchova leteckých specialistů vojensko-průmyslových oborů na Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ) skončila oficiálně v roce 1970. V následujících létech na VAAZ pokračovala jen nepravidelná výuka podnikových stipendistů, kteří ke studiu leteckého inženýrství přecházeli v závěru studia z jiných vysokých škol podle konkrétních potřeb leteckého průmyslu.
Osmdesátá léta a znovuobnovení civilní výuky letectví na VUT Brno, obnovení spolupráce s aeroklubem
Zrušení řádné výchovy leteckých inženýrů na VAAZ mělo brzy odezvu ve zřízení katedry letadel na strojní fakultě ČVUT v Praze a zahájení výuky se zaměřením na stavbu letadel, letecké motory a leteckou výrobu.
V lednu 1982 byla na strojní fakultě VUT Brno obnovena výuka v oboru „letadlová technika“. Činnost katedry letadel Fakulty strojní VUT byla obnovena rektorem VUT prof. Ing. Františkem Kouřilem, DrSc. v dubnu 1982.
Novodobá spolupráce aeroklubu s brněnskou technikou v oblasti civilního letectví se datuje od roku 1980, kdy se nynější Aeroklub Brno-Medlánky stal jedním z klubů Svazarmu Vysokého učení technického v Brně a jako 701. ZO Svazarmu-Aeroklub VUT byl podporován z fondu branné komise rektora VUT Brno prof. Ing. Františka Kouřila, DrSc., který se o tuto spolupráci velkou měrou zasloužil.
Těsnější spolupráce Katedry letadel Fakulty strojní VUT s naším aeroklubem nastala v roce 1985, kdy VUT zakoupilo motorizovaný kluzák L-13 SW Vivat OK-5100, který věnovalo ÚV Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou) s tím, že bude provozován v Aeroklubu Brno-Medlánky. Smluvně bylo definováno jeho společné využívání pro výcvikové a sportovní účely aeroklubu i pro účely odborné výuky studentů katedry letadel (od roku 1993 Leteckého ústavu VUT Brno).
Na letišti v Medlánkách probíhá každoroční odborná praxe studentů Leteckého ústavu FSI VUT Brno, během níž se studenti seznamují s provozem letiště, provozem letadlové techniky a její údržbou.
Více k historii i současnosti Leteckého ústavu VUT Brno: Historie – Letecký ústav (vutbr.cz).
AEROKLUB MEDLÁNKY 80 let, 1. vyd. Brno, 2004. 208 s.
Historie Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT Brno. Dostupný z: Historie – Letecký ústav (vutbr.cz),