Letové parametry:
- Rozpětí: 14,30 m
- Délka: 6,78 m
- Výška: 1,60 m
- Hmotnost prázdného letounu: 205 kg
- Vzletová hmotnost: 310 kg
- Klouzavost: 1:24
- Minimální rychlost: 50 km/h
- Nejvyšší přípustná rychlost: 300 km/h
- Minimální klesání: 0,7 m/s
Historie a vývoj:
Kluzák LF-107 Luňák byl vyvinut v roce 1948 v tehdejším Československu. Za jeho návrhem stál konstruktér Vladimír Štros a vyráběla ho pražská společnost Letov. Luňák byl navržen jako akrobatický kluzák pro trénink základní i vysoké akrobacie.
O tuto „bezmotorovou stíhačku“ už ve fázi vývoje projevily zájem nejen aerokluby, ale vývoj podpořila i armáda, která pak Luňáka využívala pro kondiční létání a cvičné lety vojenských pilotů. První prototyp zalétal v červnu 1948 pilot Jan Anderle, který s ním předvedl několik akrobatických figur s přetížením až 6G. Po přistání Anderle tvůrcům gratuloval, jelikož to byl první prototyp v jeho kariéře, ke kterému neměl žádné výhrady.
Sériově se vyráběl v letech 1950-51, celkem bylo vyrobeno pouze 75 kusů, ačkoliv se původně počítalo s výrobou 250 kusů. Zájem armády ovšem polevil, jelikož musel Luňák ustoupit výrobě stíhacího letounu MiG-15. Většina Luňáků nakonec putovala na aeroklubová letiště. Létání s ním bylo velmi příjemné, i když v méně zkušených pilotech budil respekt převážně kvůli velmi citlivému řízení.
Akrobatické výkony:
Mezi kousky, které Luňák za svou kariéru předvedl, patří vedle množství vystoupení v sólové akrobacii také několik velmi unikátních výkonů. Až do 70. let na Luňácích létala akrobatická čtyřka z bratislavského aeroklubu. Velkou kuriozitou byl také vlek za vrtulníkem Mi-4 s visením pod vrtulníkem, v průběhu kterého se Luňák odpoutal a po krátkém pádu po ocase pokračoval v klouzavém letu. Tento kousek byl u nás poprvé předvedený v září 1958 v aeroklubu Točná.
Další zajímavostí, která stojí za zmínku, je společná akrobacie vlečné s Luňákem na laně přímo v aerovleku. Samozřejmě byla v této konfiguraci většina akrobatických prvků neproveditelná, ale například výkrut byl pro tyto účely ideální. Práce pilota kluzáku byla přitom v takové dvojici o poznání náročnější. Navíc při střemhlavých letech hrozilo, že Luňák vlečnou předletí, a tak musel jeho pilot neustále pracovat s aerodynamickými brzdami.
Mimo program si Luňák vyzkoušel také podlétnutí mostu v Kralupech. Několik Luňáků se v letuschopném stavu dochovalo dodnes. Jeden z dosud létajících exemplářů letá ve Velké Británii a jeho majitel se s ním stále účastní i akrobatických soutěží.
Konstrukce:
Luňák je jednomístný celodřevěný středoplošník s poloskořepinovým trupem a jednonosníkovým překližkou potaženým křídlem. Plátnem jsou potaženy vztlakové klapky, křidélka a kormidla. Vystouplá kapkovitá, poměrně prostorná kabina z organického skla umožňuje velmi dobrý výhled dokonce i za sebe. Kabina se otevírá odsunutím její zadní časti dozadu a je možné ji otevřít i za letu. Přistávací zařízení je odpružená lyže a nízkotlaké kolo (nebržděné) za těžištěm letounu. Křídlo je na odtokové hraně vybaveno dvojdílnými křidélky asi na 3/5 rozpětí, zbývající část rozpětí zabírá vztlaková klapka nastavitelná do 4 různých poloh.
Význam:
Kluzák LF-107 Luňák se stal jedním z nejvýznamnějších československých akrobatických kluzáků. Dosáhl řady úspěchů na národních i mezinárodních soutěžích. V roce 1958 na Luňáku Karel Dlouhý zvítězil na mistrovství světa v akrobacii.
Oproti jeho současníkům s maximální rychlostí 200 až 220 km/h byl Luňák velmi rychlý, stal se dokonce prvním československým kluzákem, který dosáhl 300 km/h.
V roce 1954 na Luňáku Jiří Just dosáhl československého rekordu v délce letu 774 km.
Dodnes se zachovalo několik kusů Luňáka, které jsou provozovány na leteckých dnech a historických leteckých show.
V Medlánkách se první Luňáky objevily již v 50. letech a dodnes můžete na Oldtimer víkendech nebo při jiných speciálních příležitostech vidět letuschopného Luňáka s imatrikulací OK-0817, ve vlastnictví Daneše Gruly.
Zdroje:
Časopis Křídla vlasti č. 21/1958
Časopis Křídla vlasti č. 2/1959
Archiv Jaroslava Tichého, dostupné na: https://gonzoaviation.com
Archiv Laca Trebatického
Dušan Slavětínský: O letadlech, Letov LF-107 Luňák, dostupné na: http://slavetind.asp2.cz/stavba/letadla/LF-107_Lunak.aspx
