V roce 1963 došlo ke změně rozpočtu Svazarmu a snížení příspěvku na leteckou a parašutistickou činnost. V rámci úsporných opatření byla rušena některá letiště, což postihlo mimo jiné i hodně užívané letiště v Letovicích (otočný bod rekordního 100 km trojúhelníku FAI). Došlo také ke snížení počtu zaměstnanců Svazarmu. Medlánecký aeroklub se stal aktivistickým aeroklubem, protože odešli náčelníci letiště Jaroslav Hudec i mechanici bezmotorových i motorových letadel Ladislav Medek a Josef Gláser.
Změněné podmínky financování přinutily členskou základnu k ekonomickému myšlení. Nutnost získávat finanční prostředky měla dvojí řešení. Pohodlnější by bylo určit výši členského příspěvku tak, aby členské příspěvky pokryly veškeré finanční náklady na činnost aeroklubu. Vzhledem k velkému počtu mladých členů, jimž se takto uzavřela cesta k létání, byl zvolen druhý způsob – zahájení brigádnických prací, které organizovala rada aeroklubu pod vedením tehdejšího předsedy Miloše Weignera. Podstatnou část příjmů aeroklubu tvořily výdělky za provádění generálních oprav větroňů VT-16 Orlík a VT-116 Orlík II., které prováděli Karel Běčák, Vilém Švec a Pavel Lanštiak. Je pravdou, že výdělečné práce a velké brigádnické akce podvázaly na čas leteckou činnost, avšak členové se na různých brigádách naučili vydělávat prostředky na její zabezpečení.
